Viklan

Kraj: Jihočeský 

Okres: Prachatice

GPS souřadnice: 48.8169886N, 13.9110558E

Viklan naleznete zde: https://mapy.cz/s/pubamarado

Dnes vás zavedu k viklanu, který jsem objevil při svých toulkách národním parkem Šumava. Zda se viklan viklá, to vám neštěknu. Co vám však štěknout mohu je, že větší viklan než tento jsem na svých toulkách ještě nikdy neobjevil.

Tlapkal jsem hlubokým lesem po měkoučké pěšince. Do kroku mi pěli kamarádi ptáčci ty nejkrásnější písně, kamarád Puňťa si hrál na stydlína a zpoza bílých mráčků, které mne doprovázely na každém kroku, nevystrčil ani paprsek. Les, kterým jsem tlapkal, krásně voněl a já jsem si připadal, jako bych byl v pohádce.

Tlapkal jsem pomalu s rozumem v kebuli. Kebuli jsem měl vztyčenou, famfrňák, očadla i ušadla jsem měl v pohotovosti. Tlapkal jsem nádhernou přírodou, když se přímo přede mnou objevila jedna z dřevěných lávek, kterých jsem při svých toulkách Šumavou objevil tolik, že bych je ani nespočítal.

Jen co jsem lávku zmerčil, zamával jsem člobrdici chvostem na rozloučenou, kopnul jsem do vrtule a rychleji než rychle svištěl jsem kupředu. Svištěl jsem kupředu rychleji než rychle. Od tlapek se mi jen prášilo, ušadla mi plápolala na kebuli a chvost měl co dělat, aby vyrovnal zatáčky.

Svištěl jsem kupředu s radostí a zvědavostí v kožíšku. Jakpak by také ne. Vždyť všude, kde jsem dosud dřevěnou lávku zmerčil, byly super bájo lázně. A ják krásně voněly do dálky daleké. Tady jsem sice vůni super bájo lázní nevětřil, ale tušil jsem, že i tady lázně budou.

Usvištěl jsem několik rychlých kroků a byl jsem u lávky. Skočil jsem dlouhý skok a byl jsem na dřevěné lávce. Vystrčil jsem kebuli, natáhnul jsem krk, když v tom, najednou, zmerčil jsem něco, co bych v místě nečekal.

Stál jsem na lávce a valil jsem očadla. Takový šlendrián jsem nečekal. Těšil jsem se na super bájo voňavé lázně. Těšil jsem se jak malé štěndo až seskočím z lávky a budu v super bájo teploučkém bahýnku. Ale místo super bájo lázní zmerčil jsem pod lávkou spoustu čisté vodičky. A ják krásně zurčela do dálky.

To se ví, netruchlil jsem dlouho. Jak jsem vodičku zmerčil, už byly myšlenky na super bájo lázně tatam. Skočil jsem pár dlouhých skoků a doskákal jsem těsně k vodičce. Udělal jsem dlouhý krok a už jsem se rochnil v průzračné vodičce.

Když jsem měl kožíšek mokřejší než mokrý, vrátil jsem se zpátky na pěšinku, přitulil se k člobrdici a po boku osvěžené člobrdice tlapkal jsem dál. Vytlapkal jsem kopeček, prosvištěl jsem rozcestí, když se přímo přede mnou objevil koberec z borůvčí.

Dotlapkal jsem do míst, kde kam jen očadlo dohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod stromy, to byla paráda. Nebylo místečka, kde by nerostl keřík borůvčí. Až na jedno jediné místo uprostřed celé té voňavé krásy.

Uprostřed koberce z borůvčí, ve stínu vysokých stromů v hlubokém voňavém lese, zmerčil jsem balvan větší než velký. Zmerčil jsem oválný balvan ležící na menším balvánku a pod balvánkem zmerčil jsem nízkou skalku.

Klikatící se pěšinka zavedla mne k místnímu viklanu. Viklanu většímu než velkému. K viklanu ták velkému, že když jsem se pod viklan schoval, mohl jsem na místě přivítat i člobrdici.

To se ví, viklan jsem musel pořádně prozkoumat. Zkoumal jsem ho ze všech stran. Zkoumal jsem ho od lesa, zkoumal jsem ho z borůvčí. Prozkoumal jsem každou skulinku, prozkoumal jsem sebemenší prohlubeň. Po důkladném průzkumu zkusil jsem viklan rozviklat. Ale viklan se ani nepohnul. Čím to je, to je mi dodnes záhadou. Možná tím, že je viklan větší než velký. Možná jsem s ním nepohnul proto, že proti obrovskému viklanu jsem přeci jen malý chlupáč. Kdo ví.

Zda se viklan viklá nebo ne, to jsem nezjistil. Zato jsem objevil další krásné místo, které stojí za návštěvu. A kdo ví, třeba i mne sem ještě někdy tlapky zanesou. Brzy to však rozhodně nebude. Z domova to mám ták daleko. Ale jednou se sem určitě budu chtít vrátit.

Tip na ubytování

Když se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím Penzion Kobylnice. Byl jsem tam již podruhé a opět to bylo super. Chlupáči jsou v penzionu vítáni a dostane se jim skvělého přivítání. Pro sviště je u penzionu krásné dětské hřiště. A dospělé člobrdy určitě potěší výhled na Lipno z terasy pokoje. Do přírody je to z penzionu jen pár kroků a do víru velkoměsta také. Takže za mne skvělá dovolená pro celou rodinu i partu přátel.