Studánka

 

Dnes vás zavedu ke studánce, která nemá jméno a kterou jsem objevil při svých toulkách Šumavou.

Tlapkal jsem kamínkovou cestou uprostřed kopce. Po levé tlapce jsem měl hluboký les a kopec, po tlapce pravé paseku a prudký sráz. Tlapkal jsem kupředu se zvědavostí v kožíšku a pod si poštěkával, kam mne asi tlapky zanesou.

Tlapkal jsem částí Šumavy, která sváděla boj s kůrovcem. Podívaná to nebyla místy moc hezká a mne bylo smutno. Byť jsem si představoval hluboký les, který tu ještě nedávno býval, ale ani to mé chmurné myšlenky nezahnalo.

Tlapkal jsem stále kupředu, kožíšek mi vyhříval kamarád Puňťa svými paprsky a kamarádi ptáčci se mne snažili rozveselit těmi nejkrásnějšími písněmi, které jen umí zapět. Tlapkal jsem stále kupředu, zahloubán do svých myšlenek a zaposlouchán do zvuků přírody, když se příroda kolem mne změnila a já tlapkal hlubokým lesem.

Jen co jsem se ocitl v hlubokém lese, byl jsem k nezastavení. Svištěl jsem pěšinkami pod vysokými stromy do prudkého kopce, abych se jinými pěšinkami z prudkého kopce opatrně vracel zpátky k člobrdici. Nejednou jsem přeskočil Schwarzenberský plavební kanál, nejednou jsem v kanálu plném čisté vodičky svlažil celé své já. Nejednou jsem svištěl pěšinkou pokrytou mechem či borůvčím. S radostí mne vlastní a zvědavostí v kožíšku svištěl jsem nádhernou přírodou a nemohl se zastavit. V místech kde se plavební kanál rozšiřuje, vrátil jsem se přes mostek na cestu zpátky k člobrdici. Zanedlouho jsem zmerčil další mostek vedoucí do hlubokého lesa.

To se ví, neodolal jsem. Přesvištěl jsem další mostek a než jsem se nadál, byl jsem opět v měkoučkém lese. Jen co se mé tlapky dotkly měkoučké země, celé mé já se zastavilo. Přímo přede mnou, v dálce ne moc daleké zmerčil jsem něco, co bych na místě nečekal.

Za mostkem vedoucím z kamínkové cesty, jen pár krůčků v kopečku, zmerčil jsem stavení krásnější než krásné. Zmerčil jsem malé dřevěné stavení, před kterým bylo tolik voňavého bahýnka, kolik jsem při toulkách Šumavou ještě nezmerčil. Přímo přede mnou, jen pár krůčků ode mne, stála krásná dřevěná studánka, ze které vytékala vodička a tvořila super bájo lázně.

To vám štěknu kamarádi, ani nevíte jak moc jsem se chtěl v hlubokém lese vyláznit. Ale protože na Šumavě jeden občas potká člobrdu, nepřipadalo pořádné láznění v úvahu. Jen kotníčky jsem si vyláznil, trošku jsem se osvěžil a už jsem zase svištěl dál, vstříc chutné baště, kterou jsem větřil v dálce nedaleké.

 

Tip na ubytování

 

Když se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím Penzion Kobylnice. Byl jsem tam již podruhé a opět to bylo super. Chlupáči jsou v penzionu vítáni a dostane se jim skvělého přivítání. Pro sviště je u penzionu krásné dětské hřiště. A dospělé člobrdy určitě potěší výhled na Lipno z terasy pokoje. Do přírody je to z penzionu jen pár kroků a do víru velkoměsta také. Takže za mne skvělá dovolená pro celou rodinu i partu přátel.