Stezka korunami stromů

Kraj: Jihočeský 

Okres: Český Krumlov

GPS souřadnice: 48.6526853N, 14.2307700E

Stezku korunami stromů naleznete zde: https://mapy.cz/s/golocuzode

Dnes vám štěknu o tom, jak mne tlapky zanesly ke stezce korunami stromů. K mému velkému překvapení jsem na místě zjistil, že se do korun stromů nepodívám. Ze začátku mne to mrzelo, ale na průzkum jsem poslal člobrdici a sám jsem se toulal pod stezkou. To co jsem pod stezkou objevil mne ujistilo v tom, že vlastně vůbec nevadí, že chlupáči na stezku nemohou. A podle vyprávění člobrdice je to vlastně dobře. Vždyť pod stezkou je tolik míst k vidění a některá jsem ani člobrdici neukázal.

Tlapky mne nesly hlubokým lesem do mírného kopečka. Do kroku mi pěli kamarádi ptáčci ty nejkrásnější písně, les krásně voněl a co chvilku mi kožíšek počechral podzimní větřík. Každou chvilku jsem se podíval na oblohu a zmerčil jsem kamaráda Puňťu jak spokojeně září na obloze.

Tlapkal jsem nádhernou přírodou a pod fousky jsem si poštěkával, jak je v lese krásně. Nebylo horko, nebyla zima. Les voněl, ptáčci zpívali a já jsem se toulal. Tlapkal jsem pomalu a rozvážně, nikam jsem nespěchal. Užíval jsem si chvíli tady a teď a přítomnost člobrdic, které mne doprovázely.

Netlapkal jsem dlouho, když jsem zmerčil mezi vysokými stromy tajemné mostky. Dřevěné mostky, které nebystrému očadlu snadno uniknou. V tu chvilku se dostavila kámoška zvědavost. Nic podobného jsem nikdy v lese nezmerčil. K čemu mostky slouží, to jsem netušil. Čím déle jsem mostky pozoroval, tím zmatenější a zvědavější jsem byl. Čím zmatenější a zvědavější jsem byl, tím rychleji jsem tlapkal. Najednou jsem se přistihl jak svištím pod stromy a pozoruji mostky v korunách stromů.

Svištěl jsem slalom mezi stromy. Svištěl jsem zpátky k člobrdicím. Zmatený a zvědavý svištěl jsem lesem, když jsem dosvištěl do míst, kde jsem začal potkávat člobrdy. Tolik člobrdů v lese, to jsem ještě nepotkal.

Musel jsem se vrátit k člobrdici a zanechat svištění. Nyní jsem už pomalu kráčel mezi člobrdicemi s kebulí vztyčenou a značně zamotanou. Tušil jsem že se blížím k rozuzlení záhady, ale co mne čeká, to jsem netušil.

Netlapkal jsem mezi člobrdy dlouho, když mi člobrdice pověděla ať jsem hodný a hlídám druhou člobrdici, že se mi brzy vrátí. Rozloučila se se mnou a než jsem stihl cokoli namítnout, byla člobrdice tatam. Najednou jsem jí zahlédl jak tlapká po mostku do korun stromů. A o chvilku později jsem jí zmerčil ještě výše.

To vám štěknu, kamarádi, vůbec se mi nelíbilo, kam člobrdice kráčí. Vždyť byla výš a výš. Nakonec byla ták vysoko, jak vysoko nestoupají ani veverky. A že veverky jsou neopatrné. Když jsem zmerčil člobrdici ták vysoko, že už jsem se na to nemohl dívat, vydal jsem se na pozemní průzkum. Jen mrňousek od cesty, u plecháče který co chvilku vyplivnul člobrdu, objevil jsem dědečka Hříbečka. Ptal jsem se ho co je to vedle něj za zvláštního kámoše co plive člobrdy. Dědeček mi pověděl, že je to klouzačka, která v korunách stromů schová člobrdu a vyplivne ho až dole. Prý není nebezpečná a člobrdy plive usměvavé a veselé.

Po krátkém štěku s dědečkem Hříbečkem vydal jsem se dál. Tlapkal jsem mezi stromy, nechal jsem se hladit člobrdy a než jsem se nadál, už byla člobrdice po mém boku a povídala, co všechno zažila. Prý šla po dřevěných mostkách do výšin. Potkávala ptáčky, potkávala prolézačky. Mnohokrát došla do míst která se hýbou pod nohami, mnohokrát si přečetla, že je ve výšce mnoho let starého stromu. Dokonce prý zmerčila tolik informačních tabulí, že by je nespočítala. Přečetla si, jak dlouho roste sirka, přečetla si zajímavosti o Lipně a Šumavě a než prý se nadála, stála na místě kde má jeden svět u tlapek a je vidět do dálky daleké. Merčila prý Šumavu, merčila Lipno i Alpy. Z výšky vyšší než vysoké merčila místa, která jsem prozkoumal na jaře.

Když měla člobrdice všechno v merku, když znala zvuky zvířat, sklouzla se prý klouzačkou a v mžiku byla vedle mne. Prý to byla jízda, na kterou jen tak nezapomene.

To vám štěknu kamarádi, na stezce korunami stromů se mi moc líbilo. Člobrdice má zážitek na který jen tak nezapomene. Já jsem poznal spoustu nových kámošů a našel i kámoše dědečka Hříbečka. A že jich bylo. Dokonce jsem objevil i odpočívadlo pro chlupáče, které se nachází jen mrňousek od hlavního vchodu. Je ve stínu, je v něm spousta vodičky a co je hlavní, člobrdové kteří odpočívadlo pro chlupáče plánovali, mysleli i na chlupáče mé velikosti.

Tip na ubytování

Když se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím Penzion Kobylnice. Byl jsem tam již podruhé a opět to bylo super. Chlupáči jsou v penzionu vítáni a dostane se jim skvělého přivítání. Pro sviště je u penzionu krásné dětské hřiště. A dospělé člobrdy určitě potěší výhled na Lipno z terasy pokoje. Do přírody je to z penzionu jen pár kroků a do víru velkoměsta také. Takže za mne skvělá dovolená pro celou rodinu i partu přátel.