Skalní útvar

Kraj: Jihočeský 

Okres: Prachatice

GPS souřadnice: 48.8230639N, 13.9047961E

Skalní útvar naleznete v těchto místech: https://mapy.cz/s/kakugogoko

Dnes vás zavedu ke skalnímu útvaru, který jsem potkal při svých toulkách Šumavou. Skalní útvar nemá jméno, ale za pořádný průzkum stojí.

Tlapkal jsem hlubokým lesem. Na obloze pluly bílé mráčky, zpoza kterých co chvilku vykouknul kamarád Puňťa. Kamarádi ptáčci mi pěli do kroku ták krásně písně, že se mi tlapkalo jedna radost. A větřík? Ten mne co chvilku počechral kožíšek.

Tlapkal jsem tempem tlapka tlapku mine a užíval jsem si vše, co mi hluboký les nabízel. Co chvilku jsem se prosvištěl pod vysokými stromy abych člobrdici ukázal, jak krásné houbičky tu rostou. Co chvilku jsem jen tak tlapkal vedle člobrdice, užíval jsem si vůni lesa a zpěv kamarádů ptáčků.

Tlapkal jsem nádhernou přírodou a cesta mi šla krásně od tlapek. Než jsem se v hlubokém lese pořádně rozkoukal, měkoučká lesní cesta skončila a přímo přede mnou se objevila jedna z dřevěných lávek, kterých jsem na Šumavě objevil tolik, že bych je ani nespočítal.

Jen co jsem lávku zmerčil, kopnul jsem do vrtule a svištěl jsem rychleji než rychle vstříc překvapení, které jsem tušil na druhém konci lávky. Zamával jsem chvostem na rozloučenou vysokým stromům, rozloučil jsem se s malými hříbky a tempem rychlejším než rychlým svištěl jsem po dřevěné lávce mezi mladými stromky kupředu. Kam, to jsem netušil.

Ušadla mi plápolala na kebuli, chvost se vrtěl radostí a já svištěl kupředu po dřevěné lávce. Famfrňák větřil vůni lesa a pořádné dobrodrůžo. Ušadla slyšela zpěv ptáčků a dusot mých tlapek. Svištěl jsem rychleji než rychle a než jsem se nadál, les se proměnil. Hustý les plný mladých stromků byl tentam. Dřevěná lávka, po které jsem dosud svištěl, byla také tatam. Najednou jsem svištěl úzkou měkoučkou pěšinkou pod vysokými stromy a na bříšku mne lechtaly keříky borůvčí.

Svištěl jsem kupředu s radostí v kožíšku a úsměvem na kebuli. Nechal jsem se šimrat borůvčím, nechal jsem si kožíšek čechrat jemným vánkem. Svištěl jsem kupředu, když v tom, najednou, přímo přede mnou, vyrostl skalní útvar složený z mnoha balvanů.

Jak jsem skalní útvar zmerčil, změnil jsem směr, opustil jsem pěšinku a než se člobrdice stihla nadechnout, už jsem skákal po balvanu. Skočil jsem několik vysokých skoků a měl jsem člobrdici u tlapek. Doskočil jsem na místo, odkud jsem měl blízké okolí jako na tlapce a za sebou jsem zmerčil tajemnou pěšinku.

To se ví, nedalo mi to. Ve výšce vyšší než vysoké vydal jsem se pěšinkou mezi balvany. Protlapkal jsem kolem několika balvanů, prozkoumal jsem puklinky a než jsem se nadál, byl jsem výše než vysoko. Místo, kde jsem před chvilkou stál, jsem měl hluboko pod sebou. Stejně jako člobrdici, která vypadala jako pidi člobrda.

Stál jsem na skalním útvaru, kochal jsem se výhledem do hlubokého lesa a pod fousky jsem si poštěkával, jaké krásné místo jsem objevil. Ale to nebylo vše. Tentokrát jsem poštěkával i to, že jsem na místě, kam se ani člobrdice neodváží a že bych měl být opravdu hodně opatrný, abych nespadl.

Když jsem měl výhled v merku, když jsem měl v merku pidi člobrdici, vydal jsem se opatrně zpátky na pěšinku v borůvčí, která mne na místo dovedla. Koukal jsem si pod tlapky, rozhlížel jsem se kolem sebe a očadly merčil i ty nejmenší detaily tohoto krásného místa.

Tip na ubytování

Když se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím Penzion Kobylnice. Byl jsem tam již podruhé a opět to bylo super. Chlupáči jsou v penzionu vítáni a dostane se jim skvělého přivítání. Pro sviště je u penzionu krásné dětské hřiště. A dospělé člobrdy určitě potěší výhled na Lipno z terasy pokoje. Do přírody je to z penzionu jen pár kroků a do víru velkoměsta také. Takže za mne skvělá dovolená pro celou rodinu i partu přátel.