Poustevna

Kraj: Jihočeský 

Okres: Prachatice

GPS souřadnice: 48.8168297N, 13.9127939E

Skalní útvar Poustevna naleznete zde: https://mapy.cz/s/funohovupu

Dnes vás zavedu k Poustevně, kterou jsem objevil při svých toulkách národním parkem Šumava.

Tlapkal jsem měkoučkou pěšinkou hlubokým lesem z mírného kopečka. Do kroku mi pěli kamarádi ptáčci písně, při kterých mi šla cesta krásně od tlapek. Co chvilku se na mne podíval z oblohy kamarád Puňťa, aby svými paprsky rozzářil hluboký les, kterým jsem se toulal. Tlapkal jsem hlubokým voňavým lesem klikatící se pěšinkou a pod fousky jsem si poštěkával, jak je v místě krásně.

Tlapka míjela tlapku a já měl kebuli plnou myšlenek. Tlapkal jsem pohádkovým lesem a přemýšlel jsem nad tím, kde jen se tu vzal. Všude, kam očadlo dohlédlo, rostly vysoké stromy. Vysoké stromy doplňovaly mladé rozčepýřené stromky. Na zemi pod stromky byly místy koberce borůvčí, místy koberce mechu. Kde nerostl vysoký strom a byla jen troška místa, byl balvan. Kde bylo místa více, byla skála.

Tlapkal jsem lesem pohádkovým a ták jiným, než jsem zvyklý. Tajemnou pěšinku aby tu jeden pohledal. Po stopách kamarádek srnek nebo kámošů divočáků nebylo nikde ani památky. Zato stromů, keřů, keříků a mechů tu bylo tolik, že bych druhy ani nespočítal.

Tlapkal jsem nádhernou přírodou, přemýšlel jsem nad mými lesními kámoši a cesta mi šla krásně od tlapek. Větřil jsem vůni lesa, poslouchal jsem zpěv kamarádů ptáčků a než jsem se nadál hluboký les skončil a já objevil další tajemnou skálu. Vyrostla přede mnou ták znenadání, až jsem si překvapením povyskočil.

Jen co jsem skálu zmerčil, kopnul jsem do vrtule a svištěl kupředu s radostí a zvědavostí v kožíšku.  Svištěl jsem kupředu rychleji než rychle. Od tlapek mi odlétalo jehličí, ušadla mi vlála na kebuli a já svištěl kupředu, jak nejrychleji umím.

Prosvištěl jsem kolem několika stromů, přeskočil jsem pařezy. Prosvištěl jsem zatáčkou a než bys pro kostičku doběhl, byl jsem u skály. Byl jsem u skály větší než velké, složené z mnoha balvanů. Byl jsem u skály obrostlé kobercem borůvčí. Byl jsem u skály s tajemnou jeskyňkou.

Jen co jsem jeskyňku zmerčil, zpomalil jsem. Vždyť kde je jeskyně, může někdo přebývat. Pomalu a rozvážně tlapkal jsem k jeskyni, abych nikoho nevystrašil. Pomalu a obezřetně hodil jsem očadlem do jeskyně, ale nikoho jsem nezmerčil. Nezmerčil jsem žádného lesního kámoše, nezmerčil jsem poustevníka. Jeskyně byla prázdnější než prázdná. Když však k jeskyni dorazila člobrdice, jeskyně už prázdná nebyla. Ležel jsem pod skalním převisem, odpočíval jsem a nabíral jsem síly na další toulky.

Jen co mne člobrdice v jeskyni zmerčila, pověděla mi, že v Poustevně čekala poustevníka, ale prý trošku jiného, než kterého v ní našla. Ale i tak je prý ráda, že v Poustevně někdo bydlí. Prý je to ták krásné a pohádkové místo a prý by byla velká škoda, aby byla Poustevna prázdná.

Tip na ubytování

Když se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím Penzion Kobylnice. Byl jsem tam již podruhé a opět to bylo super. Chlupáči jsou v penzionu vítáni a dostane se jim skvělého přivítání. Pro sviště je u penzionu krásné dětské hřiště. A dospělé člobrdy určitě potěší výhled na Lipno z terasy pokoje. Do přírody je to z penzionu jen pár kroků a do víru velkoměsta také. Takže za mne skvělá dovolená pro celou rodinu i partu přátel.