Plešné jezero

 

Dnes vás zavedu k Plešnému jezeru, třetímu největšímu jezeru v České republice, ke kterému mne tlapky zanesly při mých toulkách Šumavou.

Tlapkal jsem kamenitou cestou do mírného kopečka. Po levé tlapce jsem měl kopec porostlý snad všemi druhy stromů všech velikostí. Po pravé tlapce jsem měl mladé rozčepýřené stromky a spoustu balvanů. Stromy po levé tlapce doplňovaly keře, ze kterých se ozýval úžasný koncert mých kamarádů ptáčků. Z oblohy se na mne usmíval kamarád Puňťa. Občas se ke mne přidal kamarád Větříček a počechral mi kožíšek.

Tlapkalo se mi, jedna radost. Tlapka střídala tlapku a já si užíval nezvyklou cestu, kterou jsem zatím ještě nikde jinde netlapkal. Kámen střídal kámen, co chvilku byla mezi kameny mezera vyplněná měkoučkou zemí. Co chvilku jsem dotlapkal do místa, odkud jsem měl po pravé tlapce vyhlídku parádnější než parádní. Merčil jsem protilehlé kopce a hory, merčil jsem hluboké lesy i místa, kde roste spousta mladých rozčepýřených stromků.

Tlapka střídala tlapku, chvost se vrtěl radostí a já si užíval chvíli tady a teď. Chvíli, kterou jsem trávil v nádherné přírodě po boku člobrdice. Nikam jsem nespěchal, vše jsem si užíval. Z cesty jsem prozkoumával nejbližší zákoutí, která tu vytvářely obrovské balvany.

Co chvilku jsem minul spadlý strom, co chvilku jsem prosvištěl zatáčkou, když se cesta přede mnou rozšířila. Mladé stromky zmizely. Kamennou cestu vystřídala cesta zpevněná. Po pravé tlapce jsem měl posezení pro turisty a u posezení tolik člobrdů, že bych je nespočítal. To, co jsem však spatřil po levé tlapce, to bylo něco.

Jen mrňousek ode mne, jen pár kroků od posezení, objevil jsem jezero. Jezero ne moc velké, zato v obležení člobrdů. Jezero, které si z jedné strany prohlíželo tolik člobrdů, že byl nadpsí výkon se k jezeru dostat. Za jezerem jsem zmerčil horu vyšší než vysokou, místy stále pokrytou sněhem. Horu, kterou tak moc dobře znám. Horu, která mi dala pořádně zabrat.

Stál jsem u Plešného jezera a nestačil valit očadla. Opět jsem se objevil u hory Plechý. Tentokráte v místě, které jsem tolikrát viděl z výšky. Co jsem však z výšky neviděl, byly davy lidí, kteří k jezeru míří. Zda jsem si vybral špatný den, nebo špatnou dobu, kdo ví. Vždyť ještě nebyl ani čas oběda a už jsem se u jezera nehnul.

To vám štěknu, kamarádi, Plešné jezero je asi opravdu krásné. Bohužel jsem si ho vůbec neužil. Nejen, že bylo jezero v obležení člobrdů. Ke všemu všude kolem pobíhali psíci, co se tvářili jako kamarádi, ale nikdo si je nehlídal. Jak se tohle může stát, to mi kebule nebere. Jak moc jsem si Šumavu oblíbil, tak na tohle místo se už asi nepodívám. Vždyť mezi tolika člobrdy a psíky si ho jeden ani pořádně neužije. A to je velká škoda.

 

Tip na ubytování

 

Když se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím Penzion Kobylnice. Byl jsem tam již podruhé a opět to bylo super. Chlupáči jsou v penzionu vítáni a dostane se jim skvělého přivítání. Pro sviště je u penzionu krásné dětské hřiště. A dospělé člobrdy určitě potěší výhled na Lipno z terasy pokoje. Do přírody je to z penzionu jen pár kroků a do víru velkoměsta také. Takže za mne skvělá dovolená pro celou rodinu i partu přátel.