Perníková skála

Kraj: Jihočeský 

Okres: Prachatice

GPS souřadnice: 48.8108244N, 13.9269828E

Skalní útvar Perníková skála naleznete zde: https://mapy.cz/s/najupomape

Dnes vás zavedu ke skalnímu útvaru Perníková skála, kterou jsem objevil při svých toulkách národním parkem Šumava. Hned na začátek vám musím kamarádi štěknout, že dostat na Perník mi dalo zabrat. Ale zdolat Perníkovou skálu, to byl skoro nadchlupáčův výkon. A pro člobrdici to byla pořádná výzva.

Tlapkal jsem měkoučkou pěšinkou hlubokým lesem. Všude, kam očadlo dohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod stromy byly koberce mechu a borůvčí. Co chvilku jsem zmerčil balvan, co chvilku jsem zmerčil skalku, co chvilku jsem zmerčil pařez. Nad hlavou mi zpívali kamarádi ptáčci ty nejkrásnější písně, les krásně voněl a mne se tlapkalo, jedna radost.

Tlapkal jsem nádhernou přírodou zaposlouchaný do zpěvu kamarádů ptáčků. Čím hlouběji v lese jsem byl, tím více ptáčků mi do kroku pělo. Čím více ptáčků mi do kroku pělo, tím více odvahy jsem měl. K čemu mi kamarádi ptáčci odvahu dodávali, to jsem netušil. A neprozradil mi to ani kamarád Puňťa, který mne při toulání pozoroval z oblohy.

Tlapkal jsem hlubokým lesem měkoučkou pěšinkou. Tlapkal jsem skoro po rovince. Pěšinka se klikatila mezi stromy a s každou malou zatáčkou se les kolem mne trošičku proměnil.  Najednou jsem protlapkal zatáčkou když se les kolem mne změnil úplně.

Tentam byl krásný pohádkový les. Tatam byla rovinka. Dotlapkal jsem do míst, kde ležel spadlý strom vedle spadlého stromu. Dotlapkal jsme do místa, kde končila rovina a pěšinka mne vedla z prudkého kopce mezi popadané stromy.

To se ví, nedal jsem se odradit. Opustil jsem pěšinku a hledal jsem místo, kudy bych tlapkal dál. Jak jsem tak hledal tu nejlepší cestu k postupu, štěklo mi, proč mi ptáčci svými písněmi dodávají odvahu. Asi bych opravdu nebýt jejich zpěvu přemýšlel nad ústupem. Jenže to by mne čekala dlouhá cesta do míst, kde bych mohl změnit směr. I proto se mi vracet nechtělo.

Tlapkal jsem mezi popadanými stromy, když mne tlapky zanesly na úzkou pěšinku vyšlapanou v jehličí. Vedla vedle spadlého stromu a spousty mladých rozčepýřených stromků. Vedla z prudkého kopečka a sotva jsem se po ní vydal, už jsem svištěl rychleji než rychle z prudkého kopce.

Svištěl jsem z kopce a od tlapek mi odlétalo jehličí. Z dálky jsem slyšel člobrdici jak na mne volá, ať jsem opatrný. Sama klouzala pěšinkou za mnou a nohy se jí motaly. Najednou jsem prosvištěl pod spadlým stromem, taktak jsem se vyhnul a skále, když se mé tlapky zastavily.

Stál jsem na místě a nestačil jsem valit očadla. Stál jsem pod obrovskou skálou jen pár krůčků od skalnatého zákoutí. Jak jsem tak koukal zpátky na pěšinku o které jsem přitlapkal, štěklo mi, že jsem měl obrovské štěstí, že pěšinka vedla o mrňousek dál.

Když jsem se oklepal z obrovského překvapení, když jsem měl člobrdici po boku, dal jsem se do zkoumání skály. Tlapkal jsem pod skálou a pod fousky jsem si poštěkával, jak asi skála vznikla. Vždyť skála, na kterou jsem koukal, nebyla obyčejná skála. Tahle skála byla složená z mnoha balvanů. Tahle skála měla hodně společného s Perníkem, skálou, kterou jsem objevil nedávno.

Prohlížel jsem si skálu, tlapkal jsem do všech skulin a skulinek. Našel jsem mnoho tajemných zákoutí, našel jsem mnoho puklin. Našel jsem i pěšinky, které vedou do různých míst skály. Když už jsem si myslel, že mám místo v merku a chtěl jsem tlapkat dál, pověděla mi člobrdice, že jsem našel skalní útvar Perníková skála.

Tip na ubytování

Když se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím Penzion Kobylnice. Byl jsem tam již podruhé a opět to bylo super. Chlupáči jsou v penzionu vítáni a dostane se jim skvělého přivítání. Pro sviště je u penzionu krásné dětské hřiště. A dospělé člobrdy určitě potěší výhled na Lipno z terasy pokoje. Do přírody je to z penzionu jen pár kroků a do víru velkoměsta také. Takže za mne skvělá dovolená pro celou rodinu i partu přátel.