Perník

Kraj: Jihočeský 

Okres: Prachatice

GPS souřadnice: 48.8187111N, 13.9008447E

Perník naleznete zde: https://mapy.cz/s/becetadagu

Dnes vám štěknu o Perníku, který jsem objevil, zdolal a prozkoumal při svých toulkách Šumavou.

Byl ponurý den. Na obloze řádili kámoši Mračouni a snažili se z oblohy vystrnadit sympatické bílé mráčky, které obvykle dělají společnost kamarádovi Puňťovi. Tomu kamarádovi, kterého jsem již dlouho nezmerčil.

Tlapkal jsem hlubokým lesem schovaný pod vysokými jehličnany. Co chvilku jsem zmerčil koberec z mechu, co chvilku jsem zmerčil hříbek. Krásnou barevnou houbu by v tomto místě jeden pohledal. Tlapkal jsem si měkoučkou lesní cestou, poslouchal jsem zpěv kamarádů ptáčků a pod fousky jsem si poštěkával jak moc jsem zvědavý, kam mne dnes tlapky zanesou.

Tlapkal jsem do mírného kopečka, kochal jsem se přírodou a míjel jsem balvan za balvanem. Nemíjel jsem však buclaté balvany. Míjel jsem oblé balvany tvořené několik vrstvami. Některé ležely na sobě, jiné stály vedle sebe. Mnohé z balvanů, které jsem míjel, tvořily malé jeskyňky.

Tlapkal jsem do kopečka tempem tlapka tlapku mine. Vždy když jsem zmerčil zvláštní balvan, svištěl jsem ho prozkoumat. Svištěl jsem rychleji než rychle a než bys pro kostičku doběhl, obvykle jsem byl u balvanu. Prohlédl jsem si ho ze všech stran, prozkoumal jsem blízké pěšinky a už jsem svištěl zpátky k člobrdici ták rychle, až se mi od tlapek prášilo.

Netlapkal jsem dlouho když se mírný kopeček do kterého jsem stoupal změnil v pořádný kopec. S jazykem na hrudi tlapkal jsem do výšin. Čím výše jsem byl, tím více stromů ubývalo. Čím bylo stromů v lese méně, tím více bylo v lese balvanů. Najednou jsem dotlapkal do míst kde rostl jeden vysoký strom vedle druhého a za ním stála obrovská skála.

Jen co jsem skálu zmerčil kopnul jsem do vrtule a svištěl kupředu s radostí a zvědavostí v kožíšku. Svištěl jsem ták rychle, že i větřík byl můj pomalejší brácha. Svištěl jsem ták rychle až mi od tlapek odlétalo jehličí a ušadla měla co dělat, aby se udržela na kebuli.

Usvištěl jsem několik rychlých kroků, skočil jsem pár dlouhých skoků, když jsem uprostřed prazvláštní skály zmerčil puklinu. Skála neskála, puklina mi nedala a místo zkoumání skály vydal jsem se rovnou dál. Protlapkal jsem puklinou a v mžiku jsem se ocitl na místě pohádkovém a zároveň místě nahánějícím hrůzu.

Puklina mne dovedla do míst, kde jsem na skále objevil balvany. Mezi balvany a skálou bylo tolik škvír, puklin a jeskyněk, že bych je nespočítal. Všude, kam očadlo dohlédlo, byl kámen nebo mech. Byl jsem na místě pohádkovějším než pohádkovém, ale cítil jsem se tu nesvůj jako málokde.

To vám štěknu kamarádi, prozkoumal jsem puklinu po puklině a jeskyňku po jeskyni. Nic zvláštního jsem nezmerčil. Nic se mi nestalo. Ale i přesto ve mne prazvláštní pocit zůstal do chvíle, dokud jsem na Perník viděl z dálky daleké.

Tip na ubytování

Když se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím Penzion Kobylnice. Byl jsem tam již podruhé a opět to bylo super. Chlupáči jsou v penzionu vítáni a dostane se jim skvělého přivítání. Pro sviště je u penzionu krásné dětské hřiště. A dospělé člobrdy určitě potěší výhled na Lipno z terasy pokoje. Do přírody je to z penzionu jen pár kroků a do víru velkoměsta také. Takže za mne skvělá dovolená pro celou rodinu i partu přátel.