Opatská studánka

Kraj: Jihočeský 

Okres: Český Krumlov

GPS souřadnice: 48.6162778N, 14.2907778E

Opatskou studánku naleznete zde: https://mapy.cz/s/kakufogaga

Dnes vás zavedu k Opatské studánce, kterou jsem objevil při svých toulkách Šumavou.

Tlapkal jsem nádhernou přírodou. Všude, kam očadlo dohlédlo, rostly vysoké stromy. Kde nerostly vysoké stromy, rostly keře. Mezi keři, to byla pohádka. Pěšinka vedle pěšinky. Jedna vedla mezi keře, jiná mezi balvany, kterých jsem míjel nespočet. Stejně jako stromů, které již dávno nestíní cestu. Jen tak leží mezi stromy porostlé mechem a choroši a dělají domov mým místním kámošům z hmyzí říše.

Tlapkal jsem krásným lese. Poslouchal jsem zpěv kamarádů ptáčků, poslouchal jsem zurčení potůčku. Tlapkal jsem měkoučkou lesní cestou a pozoroval kamarády Mračouny, kteří se na mne z oblohy mračili více a více.

Cesta mi šla krásně od tlapek. Minul jsem prazvláštní domeček, který zapadá do okolní krajiny. Člobrdice říkala, že je to vodárna, ale abych vám pravdu štěkl, moc se mi tomu věřit nechtělo. Vždyť vodárny co znám, ty jsou obvykle nevzhledné. Ale tato? Až na nevzhledný plot vypadala jako studánka.

Od vodárny jsem pokračoval kupředu z mírného kopečka. Než jsem se nadál, zmerčil jsem po levé tlapce cestu vedoucí přes louku kamsi do dálky. Do dálky, která mne tak lákala. Cesta, po které jsem dosud tlapkal, byla ták rovná, že jsem dopředu věděl, kam mne vede. Ale cesta, kterou jsem zmerčil, to byla jiná. Vedla mezi loukou a lesem do mírného kopečka. Trošku se klikatila, ale její konec byl v nedohlednu.

Jen co jsem cestu zmerčil, kopnul jsem do vrtule a svištěl s větrem o závod. Svištěl jsem ták rychle, až mi ušadla plápolala na kebuli. Svištěl jsem ták rychle, až mi bahýnko odlétalo od tlapek. Míjel jsem stromy, míjel jsem keře a než jsem se nadál, louka skončila.

Stál jsem na konci louky a valil očadla. Přímo přede mnou, jen mrňousek ode mne, stála studánka. Kamenná studánka s obrázkem. Za studánkou jsem merčil hluboký les a po levé tlapce cestu, která mizí do dáli.

Kam dále cesta vede, to už nebylo hlavní. Studánka, ta mne zaujala ze všeho nejvíc. Sotva jsem ji zmerčil, pomalým a rozvážným krokem vydal jsem se kupředu. Tlapka míjela tlapku a než jsem se nadál, byl jsem těsně vedle studánky. Studánky bez vodičky.

To vám štěknu, kamarádi, po dlouhé době jsem našel studánku, na které je vidět, že k ní kdysi dávno člobrdové pro vodičku chodili. Dodnes je vedle studánky lavička, kde si mohou člobrdové posedět. Jen ta vodička ve studánce chybí. Ale místo je to krásné.

Tip na ubytování

Když se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím Penzion Kobylnice. Byl jsem tam již podruhé a opět to bylo super. Chlupáči jsou v penzionu vítáni a dostane se jim skvělého přivítání. Pro sviště je u penzionu krásné dětské hřiště. A dospělé člobrdy určitě potěší výhled na Lipno z terasy pokoje. Do přírody je to z penzionu jen pár kroků a do víru velkoměsta také. Takže za mne skvělá dovolená pro celou rodinu i partu přátel.