Říčka Menší Vltavice

Kraj: Jihočeský 

Okres: Český Krumlov

GPS souřadnice: 48.6108761N, 14.2879711E

Říčku Menší Vltavice naleznete zde: https://mapy.cz/s/deholecuse

Dnes vás zavedu k říčce Menší Vltavice, živelné říčce tekoucí pohádkovou přírodou, na kterou jsem narazil při svých toulkách Šumavou.

Svištěl jsem pohádkovým lesem. Všude, kam očadlo dohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy rostly keře a mladé rozčepýřené stromky. Kde nerostly stromy, stromky a keře, byly balvany, květiny a mech. Mezi balvany a mechem ležely stromy porostlé mechem a choroši. Všechnu tu krásu doplňovalo kapradí a parádní měkoučká lesní cesta plná louží a loužiček.

Svištěl jsem nádherným lesem, do kroku mi pěli kamarádi ptáčci a z oblohy mne pozorovali kamarádi Mračouni. Mračouni, kteří se na mne mračili čím dál tím více, až to chvílemi vypadalo, že mne dokonce pokropí. Svištěl jsem z kopečka, svištěl jsem zatáčkami, když najednou kopeček skončil a já stál na mostku. Mostku, který mne měl přenést přes živelnou říčku. Jen co jsem říčku zmerčil, chtěl jsem se k ní vypravit. Vždyť byla plná vodičky. Vodičky, která ták krásně zurčela.

Přesvištěl jsem mostek a hledal cestu. Cestu, která by mne k té nádheře dovedla. Svištěl jsem doleva i doprava, ale cesta k říčce žádná. Vypravil jsem se proto dále od lesa a po levé tlapce objevil parádní lesní cestu. Měkoučkou lesní cestu, která mne zavedla z pohádky do pohádky.

K mostku jsem svištěl pohádkovým lesem, ale tady, tady mne přivítal les pohádkovější než pohádkový. Les, ve kterém roste jeden velký strom vedle druhého. Pod stromy jsem merčil mech a balvany. Balvany větší než velké, některé porostlé mechem, jiné zářily do dálky v celé své kráse.

Svištěl jsem pohádkovým lesem měkoučkou lesní cestou. Cestou, která se klikatila mezi stromy, aby se co chvíli změnila na pěšinku. Svištěl jsem nádherným lesem s ušadly a famfrňákem v pohotovosti. Věděl jsem, že vodička je blízko, ale kudy k ní, to jsem netušil.

Svištěl jsem lesní cestou kupředu, přímo za famfrňákem. Svištěl jsem slalom mezi stromy, když jsem zmerčil pěšinku. Pěšinku, která vedla z prudkého srázu. Jen co jsem pěšinku zmerčil, změnil jsem směr. V mžiku jsem byl u pěšinky, v mžiku jsem valil očadla z prudkého srázu. Přímo pode mnou tekla živelná říčka. Říčka, kterou jsem hledal.

Nebyla to však jen říčka, co jsem pod stromy objevil. Vedle říčky zmerčil jsem pěšinku. Pěšinku, která se klikatila podél toku říčky pohádkovým lesem až do míst, kam jsem nedohlédnul.

Sesvištěl jsem ze srázu a v mžiku jsem byl u vodičky. U vodičky, která mně tak lákala. Prohlížel jsem si její krásu, poslouchal jsem její zurčení. Stál jsem u říčky Malá Vltavice a pozoroval valící se vodičku. Vodičku, která se valila přes kameny a popadané stromy.

To se ví, nezůstal jsem na jednom místě a vypravil se podél toku říčky úzkou pěšinkou dál. Co chvíli jsem obsvištěl kořeny stromů, co chvíli jsem se zastavil a kochal se tou nádherou. Vždyť takhle krásné místo, to se jen tak nevidí.

Tip na ubytování

Když se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím Penzion Kobylnice. Byl jsem tam již podruhé a opět to bylo super. Chlupáči jsou v penzionu vítáni a dostane se jim skvělého přivítání. Pro sviště je u penzionu krásné dětské hřiště. A dospělé člobrdy určitě potěší výhled na Lipno z terasy pokoje. Do přírody je to z penzionu jen pár kroků a do víru velkoměsta také. Takže za mne skvělá dovolená pro celou rodinu i partu přátel.