Loupežníkovo doupě

Kraj: Jihočeský 

Okres: Český Krumlov

GPS souřadnice: 48.6159769N, 14.2700311E

Loupežníkovo doupě naleznete zde: https://mapy.cz/s/fasehumufu

Dnes vás zavedu na místo, které jsem pojmenoval Loupežníkovo doupě. Místo v mapách nenajdete označené, ale je tak krásné, že by byla škoda se o něj nepodělit.

Tlapkal jsem hlubokým lesem přírodního parku Vyšebrodsko měkoučkou lesní pěšinkou. Nad kebulí se mi honili kamarádi Mračouni, les krásně voněl a ptáčci pěli písně krásnější než krásné. Tlapkalo se mi, jedna radost. Co chvíli jsem svištěl pěšinkou do hlubokého lesa, co chvíli jsem se vracel zpátky k člobrdici. Do kroku jsem si vrtěl chvostem a doufal, že tento krásný les jen tak neskončí.

Tlapkal jsem hlubokým lesem a kochal se přírodou. Merčil jsem vysoké smrky, merčil jsem koberce borůvčí. Svištěl jsem hlubokým lesem, když se pěšinka stočila a přímo přede mnou, uprostřed hlubokého lesa, zmerčil jsem něco, co bych v místě nečekal.

Všude, kam očadlo dohlédlo, byly balvany. Balvany všech velikostí porostlé mechem. Nebyly to však samostatné balvany. Balvany ležely na sobě a přes sebe. Co chvíli jsem zmerčil mezi balvany skulinku, co chvilku jeskyňku. Nevím, jak se to mohlo stát, ale najednou jsem měl kebuli plnou loupežníků. Sice jsem ještě nikdy žádného neviděl, ale věděl jsem, že pokud loupežníci existují, budou bydlet tady. Vždyť pod balvany je pořádný sráz a pod srázem cesta. A dostat se k balvanům, to také není žádná legranda. Stoupání k nim je delší než dlouhé, takže než by se k loupežníkům někdo dostal, určitě by se prozradil. I proto mi místo přišlo to pravé pro loupežnický domov.

S kebulí plnou loupežníků, vydal jsem se na průzkum. Svištěl jsem pěšinkami mezi balvany. Do každé jeskyňky, kterou jsem zmerčil, jsem strčil kebuli. Do každé škvírky, kterou jsem zmerčil, hodil jsem očadlem, zvědav, zda nezmerčím poklad. Co chvíli jsem se škrábal do jeskyněk na samotném vršku balvanů, co chvíli jsem svištěl pěšinkou dolů. K mému překvapení jsem na poklad ani loupežníka nenarazil.

Když jsem zjistil, že po loupežnících není v místě ani památky, vydal jsem se prozkoumat pěšinky před balvany. Svištěl jsem borůvčím do hlubokého lesa, co chvíli jsem se vracel k člobrdici. Borůvčí mne lechtalo na bříšku a já měl radost, jako malé štěndo. Čím větší radost jsem měl, a čím mladší jsem si připadal, svištěl jsem více stylem štěnda. Co chvíli mi vyletěla k Mračounům tlapka, co chvilku jsem se sklonil a s kebulí v borůvčí svištěl kupředu. Sice jsem nic neviděl, ale byla to taková legranda.

Svištěl jsem slalom mezi stromy, co chvíli obsvištěl pařez. Když jsem měl všechny pěšinky v merku, ještě jednou, pro jistotu, prozkoumal jsem balvany. Svištěl jsem nahoru a dolů, strkal jsem kebuli do jeskyněk. Ale po loupežnících stále nikde ani stopa.

Možná je dobře, že jsem na loupežníka nenarazil. Vždyť ani nevím, co bych měl dělat, kdybych ho potkal. Navíc tento krásný kousek lesa je pohádkový i bez loupežníků.

Tip na ubytování

Když se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím Penzion Kobylnice. Byl jsem tam již podruhé a opět to bylo super. Chlupáči jsou v penzionu vítáni a dostane se jim skvělého přivítání. Pro sviště je u penzionu krásné dětské hřiště. A dospělé člobrdy určitě potěší výhled na Lipno z terasy pokoje. Do přírody je to z penzionu jen pár kroků a do víru velkoměsta také. Takže za mne skvělá dovolená pro celou rodinu i partu přátel.