Kaple Maria Rast

Kraj: Jihočeský 

Okres: Český Krumlov

GPS souřadnice: 48.6083328N, 14.2949136E

Kapli Maria Rast najdete zde: https://mapy.cz/s/kedovokecu

Dnes vás zavedu ke kapli Maria Rast, kterou jsem objevil v hlubokém lese při svých toulkách Šumavou.

Tlapkal jsem lesní cestou do mírného kopečka. Všude, kam očadlo dohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy rostly keře a spousta květin. Rostliny a keře krásně kvetly, do kroku mi pěli kamarádi ptáčci a mne se tlapkalo, jedna radost. Jen k radosti jsem měl jednu velkou starost. Už dlouho, předlouho, neviděl jsem kamaráda Puňťu. Zato mne z oblohy pozorovali kámoši Mračouni.

Za zpěvu ptáčků, pod dozorem kamarádů Mračounů, toulal jsem se hlubokým lesem. Protlapkal jsem za závoru a pokračoval kupředu, přímo za famfrňákem, do mírného kopečka. Co chvilku jsem si přičichl ke květině, kterou jsem zmerčil u cesty, co chvilku jsem si přečetl vzkazy od mých kámošů na pařezu. Nejednou jsem se rozsvištěl za kámošem motýlem, který se zvedl z květinky. Nejednou jsem svištěl za kámošem čmeldou, zvědav, kam mne zavede.

Hluboko, přehluboko v krásném lese jsem byl, když se na obloze objevil kamarád Puňťa a svými paprsky rozzářil les kolem mne. Najednou, v záři paprsků, zmerčil jsem po pravé tlapce pěšinku. Pěšinku, vedoucí borůvčím do prudkého kopečka.

Jen co jsem zmerčil pěšinku, vyrazil jsem kupředu. Už jsem nepobíhal jen tak, na pohodu. Nyní jsem svištěl s větrem o závod a se zvědavostí v kožíšku k pěšince. K pěšince, kterou mi ukázal kamarád Puňťa.

Svištěl jsem pěšinkou do prudkého kopečka. Co chvilku jsem zmerčil turistickou značku, co chvilku jsem se vracel k člobrdici, pro kterou byl kopec místy nad její síly. Co chvíli stála a odpočívala, místo toho, aby se se mnou hnala nahoru.

Jak jsem tak svištěl klikatící se pěšinkou mezi stromy nahoru a dolů, pomalu ale jistě, opouštěly síly i mne. Zato zvědavost, ta mne neopouštěla. S každým krokem byla má zvědavost větší a větší. Čím zvědavější jsem byl, tím pomaleji jsem tlapkal. Užuž jsem si myslel, že kopec nezdolám, užuž jsem chtěl výstup vzdát, když najednou kopec skončil a přišla skoro rovinka.

Jen co se objevila rovinka, poskočil jsem radostí. Les pomalu končil a já viděl modré nebe. Nebe skoro bez mráčku. Užuž jsem se viděl na konci lesa, když v tom, najednou, přes několik málo stromů přede mnou, zmerčil jsem něco, co jsem ještě neviděl. Přímo přede mnou, v dálce ne moc daleké, za několika málo stromy, stála kaple. Krásná kamenná kaple s křížen na střeše.

Jen co jsem kapli zmerčil, z posledních sil jsem se dal do pohybu. Svištěl jsem rychleji než rychle na místo, kde na mne čekal kamarád Puňťa. Kamarád, který o kapli moc dobře věděl a navedl mne na cestu.

Nebyla to však jen kaple, co jsem na konci lesa zmerčil. Na kopečku vedle kaple, naskytl se mi výhled nevídaný. Merčil jsem kopečky, merčil jsem pole a louky. Jen občas jsem zmerčil domeček, občas jsem zmerčil vísku. Stál jsem na kopečku vedle kaple a nestačil valit očadla.  Byl jsem na místě krásnějším než krásném. Na místě, kde se nabírají síly, jedna radost.

Odpočatý a nadšený z parádního výhledu, vydal jsem se na průzkum. Protlapkal jsem kolem kaple, protlapkal jsem mezi domky, když jsem zmerčil kříž. Kamenný kříž větší než velký a pod ním zasklený výklenek.

To se ví, jen co jsem měl kříž v merku, zasvištěl jsem k výklenku. K mému velkém u překvapení zmerčil jsem tam tělo. Ležící bílé tělo. Těsně vedle kaple, pod kamenným křížem, objevil jsem výklenek se sochou těla Ježíše Krista. Se sochou, která vypadá tak reálně, až se mi zježily všechny chlupy v kožíšku.

Jen co jsem objevil sochu, jen co jsem měl kapli Maria Rast v merku, Puňťa z oblohy zmizel a opět se objevili kamarádi Mračouni. A že jich bylo, no jé je. Bylo jich tolik, že místo dlouhého odpočinku, raději jsem se vydal na ústup.

Tip na ubytování

Když se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím Penzion Kobylnice. Byl jsem tam již podruhé a opět to bylo super. Chlupáči jsou v penzionu vítáni a dostane se jim skvělého přivítání. Pro sviště je u penzionu krásné dětské hřiště. A dospělé člobrdy určitě potěší výhled na Lipno z terasy pokoje. Do přírody je to z penzionu jen pár kroků a do víru velkoměsta také. Takže za mne skvělá dovolená pro celou rodinu i partu přátel.